post

Jsou lepší státní či soukromé školy?


Nikdo asi nebude rozporovat fakt, že výběr školy, do které naše dítě pošleme, je velmi důležitý a měla by mu být věnována velká pozornost. Tím prvním, co bychom měli rozhodnout, je to, zda zvolíme státní či soukromou školu. Oboje má své pro a proti a je tedy vhodné znát pozitiva i negativa obou možností.

Je totiž pravdou, že ačkoliv jejich účel je stejný – dát dětem základní vzdělání, přesto se v několika ohledech liší. Pokud tedy chceme pro své dítě vybrat tu nejlepší možnost, je dobré se nad výběrem velmi dobře zamyslet.

U státních škol se neplatí žádné školné, což je velkým plus zejména pro chudší rodiny. Nemusíte se tedy bát, že si nebudete moci dovolit ani tu nejlepší ze státních škol. Zde skutečně záleží pouze na talentu dítěte a na tom, jak moc je zaplněná kapacita, nikoliv na tom, kolik máte na účtu.

Na druhou stranu soukromé školy jsou zase často otevřenější moderním metodám výuky, jako například Montessori. Tu u státních škol nenajdeme. Také třídy jsou zde často menší, což znamená, že učitel může věnovat každému žáku více individuální pozornosti.

Je však také pravdou, že zde mnohdy nejsou tak přísně dodržovány. Mnohdy se zdá, že to, zda dítě projde do dalšího ročníku, závisí spíše na peněžence jeho rodičů než na skutečných znalostech. Samozřejmě to však neplatí ani zdaleka o všech, a i mezi soukromými školami najdeme takové, které poskytují skutečně kvalitní vzdělání.

I proto je dobré si danou školu nejprve velmi dobře prověřit. Neuškodí navštívit den otevřených dveří, avšak mějte na paměti, že zde vám budou chtít ukázat pouze tu nejlepší stránku. Spíše se zajímejte o to, jakou úspěšnost přijetí na různé střední školy mají její absolventi, případně kolik z nich odchází na víceletá gymnázia. I to jsou statistiky, které vám mohou pomoci.

Hlavně si však pamatujte, že pokud zjistíte, že vám daná škola nevyhovuje, není žádnou hanbou dát dítě i v průběhu docházky do jiné. Rozhodně je to lepší varianta, než aby bylo nešťastné.

post

Proč stále více lidí volí domácí školu


Snad každé dítě ví, že základní školní docházka je u nás povinná již od dob Marie Terezie. Neříká se ovšem, v jaké podobě by měla být, to už se nikde neříká. Ano, klasická škola je samozřejmě tím prvním, co nás napadne, avšak rozhodně není jediná. Zvláště v dnešní době se tak mnoho lidí rozhoduje učit své děti doma.

Tento trend není typický jen pro Českou republiku, nýbrž se rozšiřuje prakticky po celém světě. Zde se však podíváme právě na naši zemi, kde jsou důvody přeci jen poněkud více specifické a pro našince snadněji pochopitelné.

Tím hlavním je rostoucí nesouhlas s dnešní podobu školství, a je pochopitelné proč. Je totiž pravdou, že se od dob Josefa II příliš nezměnilo, a to navzdory všem poznatkům, které byly ohledně dětské psychologie a učení učiněny zejména v posledních desetiletích. Ano, již se objevují školy, které tyto poznatky respektují, avšak těch je pomálu a jsou zhusta soukromé. To mimo jiné znamená, že mnoho rodičů nemá peníze na to, aby tam svého potomka zapsalo.

Je ovšem pravdou, že je zde také určitý sociální aspekt, který bychom neměli opomíjet. Je potřeba, aby děti měly pravidelný kontakt se svými vrstevníky, kde se učí mimo jiné také spolupráci i základním sociálním interakcím, které se jim budou v dospělosti hodit. Je však pravdou, že tyto nemusí probíhat pouze ve škole.

Je ovšem nutné vědět, že i domácí vyučování má svá pravidla. Nejdůležitějším z nich je fakt, že domácí výuku může provádět pouze člověk, který má vysokoškolské pedagogické vzdělání. Je to proto, aby bylo zajištěno, že skutečně bude vědět, jak učit. To totiž není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.

Samozřejmě záleží na rodičích, kterou formu vzdělání pro své dítě zvolí. Důležité však je, aby získalo všechny potřebné znalosti, a to jak vědomosti, tak i ty sociální. Jen tak bude připraveno na vstup do světa dospělých.

post

Vyučený člověk může mít plat jako manažer


Je pro vás vzdÄ›lání důležitÄ›jší než cokoliv jiného? Myslím si, že každý ÄlovÄ›k je vzdÄ›laný, aÅ¥ už máte Å¡kolu nebo ne. ProstÄ› to není o tom, že každý ÄlovÄ›k se v životÄ› vzdÄ›lává a nemusí se vzdÄ›lávat jenom tak, že se tÅ™eba uÄí a jde mu to do hlavy. VzdÄ›laný ÄlovÄ›k je i ten, kdo pracuje rukama, protože každý ÄlovÄ›k nÄ›co umí, každý ÄlovÄ›k nÄ›co dokáže. NÄ›kdo pracuje rukama, má je velice Å¡ikovné a může si rozhodnÄ› vydÄ›lat mnohem víc penÄ›z než tÅ™eba nÄ›jaký manažer ve firmÄ›. Pokud nÄ›kdo podniká a podniká nÄ›kdo tÅ™eba protože je vyuÄený a rozhodl se podnikat, tÅ™eba že svaÅ™uje nebo je z nÄ›ho truhlář, je OSVÄŒ a prostÄ› pracuje jenom na sebe, tak může si vydÄ›lat i mnohem víc penÄ›z než má tÅ™eba nÄ›jaký opravdu manažer ve firmÄ›.
 
PoÄítaÄ
 
Nebo se také může stát, že může mít úplně stejný plat jako ten manažer, takže rozhodně to není o vzdělání, ale je to o tom, co opravdu kdo umí a dokáže. Kdo si myslí, že prostě vzdělání je potřeba, tak je opravdu na omylu, protože každý prostě něco dokáže a každý si může vydělat tolik peněz kolik sám potřebuje. Protože kdo co umí, tak prostě umí a může si opravdu vydělat hodně. Někdo může pracovat i z domova, můžete si najít různé brigády, přivýdělky, které vám opravdu ty peníze zvednou mnohem víc, než si sami myslíte.
 
PoÄítaÄ
 
Takže urÄitÄ›, když to vyzkoušíte, tÅ™eba si jeÅ¡tÄ› pÅ™i nÄ›jaké svojí práci najít brigádu, tak si můžete vydÄ›lat mnohem víc penÄ›z. Sice je pravdou, že můžete tÅ™eba od rána do veÄera pracovat, ale zase se vám to na té výplatÄ› prostÄ› ukáže, že jste si opravdu vydÄ›lali mnohem víc penÄ›z, a je to mnohem lepší, protože když toho máte víc, tak prostÄ› máte víc penÄ›z a můžete si hledat, co koupit, a jste opravdu jako nÄ›jaký manažer ve firmÄ›. Takže rozhodnÄ› zkouÅ¡ejte různé vÄ›ci, protože když tÅ™eba budete dÄ›lat jenom jednu práci, tak vás to nemusí tolik naplňovat, jako když už máte dvÄ› práce a dva příjmy ze zamÄ›stnání. Myslím si, že to je urÄitÄ› úplnÄ› super. 

post

Co dělat, když se potřebujete uzemnit?


Co je uzemnění a proč ho potřebujeme?

Každý den na nás útočí přehršel informací a novinek. Není jednoduché v tom udržet rovnováhu. Do toho se může přidat stres v práci či doma a potřeba uzemnění je najednou jako priorita.

Co je uzemnění? Vrácení se zpět do přítomnosti, prožívání pouze tady a teď. Zpřítomnění probíhá ideálně za přítomnosti našich 5 smyslů (sluch, hmat, čich, zrak a chuť)

příroda

Kdo by se měl uzemňovat?

Na to je jednoduchá odpověď: úplně každý. I ten, kdo se cítí v pohodě a aktuálně ho žádné problémy netrápí. Ale kdo by se měl uzemňovat troufneme si říci povinně jsou ti:

  • kteří prožívají nějakou traumatickou událost
  • kteří se cítí přehlceni povinnostmi
  • kteří neustále vzpomínají na minulost
  • kteří jsou vysoce citliví
  • kteří nedokážou zklidnit tok svých myšlenek

čaj

Způsobů, jak se zpřítomnit existuje celá řada. My jsme pro vás vybrali ty nejčastější a nejpříjemnější. Inspirujte se naším seznamem a postupně je zkuste třeba všechny:

1) uvědomte si, jaký je den v měsíci, měsíc a rok.

2) spočítejte předměty, které vidíte po pravé ruce.

3) sundejte si boty, ponožky a stoupněte si bosky na zem. Vnímejte kontakt se zemí.

4) postupně zapojte všechny smysly, říkejte si, co vidíte, co slyšíte, co cítíte a tak dále.

5) běžte do koupelny a opláchněte si obličej hodně studenou vodou.

6) zapalte si vonnou svíčku nebo kápněte vonný olej do aromalampy a přivoňte si.

7) zaměřte se na dýchání, dýchejte pomalu, zhluboka, nosem a směrem do břicha.

8) pusťte si hudbu a zatančete si.

9) protáhněte se a prociťujte u toho své svaly.

10) uvařte si jakýkoliv teplý nápoj a během pití si vychutnejte jeho teplou chuť.

11) dotýkejte se příjemných předmětů jako je například satén nebo pírko.

12) dejte si oblíbené jídlo a vychutnejte si všechny jeho chutě.

13) máte-li kočku nebo psa, pohlaďte je.

14) poslouchejte zvuky okolo vás, ideální na to je vycházka do přírody.

post

Důležité vzdělání


HodnÄ› lidí si myslí, že vzdÄ›lání není vůbec důležité, jenomže podle mého názoru tohle je pravý opak. Já si myslím, že vzdÄ›lání je pro ÄlovÄ›ka opravdu hodnÄ› důležité, protože kdyby ÄlovÄ›k byl tÅ™eba bez vzdÄ›lání, tak by si také nemohl vybrat vůbec žádné zamÄ›stnání, které by potom v budoucnu chtÄ›l dÄ›lat. Já jsem vždycky chtÄ›la dÄ›lat takové zamÄ›stnání, které mÄ› bude opravdu hodnÄ› bavit a které tÅ™eba budu dÄ›lat i celý život. Jenomže jak už to tak bývá, tak ne každému ÄlovÄ›ku vydrží jedno zamÄ›stnání opravdu celý život, ale abych se pÅ™iznala, tak můj dÄ›deÄek právÄ› byl celý život v jednom zamÄ›stnání.

I kalkulaÄka ke studiu pomůže.

V té dobÄ› to jeÅ¡tÄ› bylo zcela normální, že dříve tÅ™eba v tÄ›ch Å¡edesátých letech ÄlovÄ›k vydržel celý život v jenom zamÄ›stnání. A navíc dÄ›deÄek byl vyuÄený truhlář a také zedník, takže mÄ›l opravdu práce až až. A mÄ›l vlastní firmu a také potom jeÅ¡tÄ› dÄ›lal mimo firmu tÅ™eba u kamarádů, takže bylo logické, že jeho práce ho také baví. Svou práci dÄ›lal až do svých sedmdesáti let. Byl opravdu hodnÄ› unavený, tak musel z prací pÅ™estat. Zatímco já jsem si Å™ekla, že než abych byla unavená, tak jsem si radÄ›ji udÄ›lala maturitu a potom jeÅ¡tÄ› nástavbu na vyšší odborné Å¡kole.

Knihy vám ke studiu pomohou.

A jsem nyní ekonomka. Sice ne opravdu ta nejlepší ekonomka, ale právÄ› díky vzdÄ›lání jsem také mohla pracovat v bance, kde se mi opravdu nejvíce líbí, protože moje maminka a také moje teta pracovaly obÄ› dvÄ› v bance. Ony říkaly, že prý to je opravdu skvÄ›lé zamÄ›stnání, tam si prý ÄlovÄ›k může také najít opravdu spoustu přátel, protože v bance je vždycky hodnÄ› lidí. Řekla jsem si, že tohle může být opravdu perfektní zkuÅ¡enost a také skvÄ›lý nápad pracovat v bance. Opravdu hodnÄ› mÄ› to bavilo, tak jsem si Å™ekla, že když mám vlastnÄ› vyšší odbornou Å¡kolu ekonomického zaměření, že klidnÄ› můžu pracovat v bance a nebo i nÄ›kde jinde, tady alespoň vidíte, že máte otevÅ™ená vrátka, když máte lepší vzdÄ›lání. 

post

Moje vzdělání


Myslíte si, že vzdÄ›lání je opravdu hodnÄ› důležité? Podle mého názoru ano. Například já bych si nedokázala pÅ™edstavit život, kdybych nemohla mít své vysnÄ›né vzdÄ›lání. Já jsem vždycky chtÄ›la studovat umÄ›leckou Å¡kolu, chtÄ›la jsem být hereÄka a nebo divadelní hereÄka. Potom jsem se radÄ›ji pÅ™eorientovala na to, že bych také mohla být malířka. A nebo básnířka, protože jako malá holka jsem hrála v dramatickém kroužku na základní Å¡kole, ale také jsem zpívala. A dva roky jsem chodila do hudebního kroužku a potom také dva roky do sboru. Uznávám, že mě to moc bavilo, ale zase moji kamarádi mi říkali, že zpÄ›v mi moc neÅ¡el, i když já jsem si myslela pravý opak.

Knihy ke vzdělání patří.

MÄ›la jsem za to, že zpÄ›v mi právÄ› opravdu hodnÄ› jde, a proto mÄ› také zpÄ›v bavil. Moje maminka mÄ› také chtÄ›la pÅ™ihlásit na housle, protože u nás v rodinÄ› dva lidé hrají na housle a prý by se jim hodil tÅ™etí do party. Abychom mohli potom založit nÄ›jakou vzdÄ›lávací kapelu, kde hrajeme vÅ¡ichni na housle a potom bysme také mohli douÄovat nÄ›koho, kdo by mÄ›l zájem hrát na housle. Nakonec to nedopadlo tak, že jsem si udÄ›lala pouze jenom maturitu a to ekonomického vzdÄ›lání, protože to mÄ› také bavilo. A právÄ› na stÅ™ední Å¡kole jsem také poznala svého budoucího manžela.

Děti se musí vzdělávat.

Musím uznat, že ze zaÄátku jsme se pouze jenom tak zdravili a míjeli na Å¡kolní chodbÄ›, protože pro nás oba dva bylo vzdÄ›lání hlavnÄ› na prvním místÄ›. Hlavně jsme zatím nestáli o to, že bychom mÄ›li nÄ›jaký vážný vztah, natož abychom tuÅ¡ili, že tÅ™eba jednoho dne budeme manželé. Vzali jsme se asi ÄtyÅ™i roky po stÅ™ední Å¡kole, oba dva jsme udÄ›lali maturitu opravdu perfektně a byli jsme premianti. ChtÄ›li jsme také samozÅ™ejmÄ› na vysokou Å¡kolu, jenomže já jsem záhy otÄ›hotnÄ›la, takže potom jsem se už na studium a další vzdÄ›lávání vykaÅ¡lala, protože jsem si Å™ekla, že se budu radÄ›ji vÄ›novat rodinÄ›, což je podle mého názoru opravdu hodnÄ› důležité. A bylo to pro mÄ› na prvním místÄ›.Â