Věřím tomu, že každý ÄlovÄ›k by chtÄ›l být opravdu vždycky zdravý. Není totiž moc příjemné, když se tÅ™eba probudíte jednoho dne a najednou si polknete a cítíte, jak vás úplnÄ› tlaÄí a bolí v krku. Máte opravdu hodnÄ› nafouknuté mandle. Tohle se stává vždycky mÄ› a to hlavnÄ› na podzim a nebo zaÄátkem zimy. Kolikrát jdu tÅ™eba spát a jsem úplnÄ› Äilá a jsem zdravá, jenomže potom se ráno probudím a mám úplnÄ› oteklý krk a bojím se úplnÄ› polknout.

A ráno vždycky vytÅ™eÅ¡tím oÄi a snažím se myslet na nÄ›co pozitivního a modlím se, aby tohle byl jenom sen a nebo, aby to byl jenom nÄ›jaký knedlík v krku. Jenomže když potom nedobrovolnÄ› polknu asi potÅ™etí, tak už vím, že je zle a je to angína. Tohle opravdu nesnáším a to hlavnÄ› po ránu. Nejhorší je, když jste nemocní opravdu Äasto a jste nemocní více, než jste zdraví. Takhle to má moje babiÄka, která je snad nemocná dvÄ› stÄ› dní v roce. Ona má samozÅ™ejmÄ› oslabenou imunitu a také bere na imunitu různá potravinové doplňky, a to hlavnÄ› vitamín B a vitamíny C a také zinek a železo. Moje babiÄka toho bere opravdu hodnÄ›, protože ona říkala, že být nemocná je opravdu otravné.

A také je to unavující, protože moje babiÄka už žije sama. A tak je logické, že když je nemocná, že k ní nÄ›kdo pÅ™ijde jenom tak nutnÄ›, aby se na ni podíval, aby ji zkontroloval, protože když je babiÄka zase zdravá, tak u ní vÅ¡ichni chodí hrát karty a nebo na kávu. Jenomže já zase chápu, že za nemocným ÄlovÄ›kem se nikomu nikdy nechce, proto se vždycky u babiÄky střídáme, když jí zdraví už neslouží. Moje babiÄka je za tohle ráda, protože ona sama říkala, že by asi nesnesla být sama. Je skvÄ›lé, že u babiÄky každý den nÄ›kdo je alespoň tÅ™eba na pÄ›t hodin, aby babiÄka vÄ›dÄ›la, že není sama. OvÅ¡em ale vždycky myslete také na své zdraví, abyste vÄ›dÄ›li, že zdraví je opravdu hodnÄ› důležité a že když nebudete zdraví, tak se také nebudete moct postarat o toho druhého.