
Vždycky jsem chtěla být tou ženou, za kterou se otočí opravdu každý muž. Chtěla jsem být štíhlá a chtěla jsem mít dlouhé blonďaté rovné vlasy a modré oči. Jenomže víte, jak jsem ve skutečnosti vypadala? Měla jsem opravdu velikou nadváhu, možná tak šestnáct anebo sedmnáct kilo navíc. Tohle mě opravdu hodně vadilo, navíc jsem také kulhala a neměla jsem dlouhé blond vlasy, ale měla jsem krátké zvlněné vlasy. Navíc mě každý vlas strčil úplně jinak. I když jsem chodila pravidelně ke kadeřnici a na kosmetiku, tak bohužel se mi nikdy nepodařilo dostát takovému vzhledu, jaký se mi líbil. A samozřejmě, že na žádné plastické chirurgie a operace jsem vůbec neměla náladu.
Navíc na to jsem hlavně neměla peníze. Plastická chirurgie je opravdu hodně drahá. Také jsem si ale všimla, že ženy, když třeba jdu na nějakou úpravu někam do plastické chirurgie, tak vždycky potom na tom začnou být závislé a chtějí stále a nové a nové plastické operace. I když třeba už jsou dokonalé, ale ony stále si myslí, že dokonalé nejsou. V poslední době je velice moderní, že ženy si nechávají také upravovat hlavně mnoho věcí v obličeji, třeba nos, a dokonce i bradu. Ještě před rokem jsem vůbec neslyšela a netušila jsem, že ženy si nechávají udělat štíhlejší bradu, jako takovou špičatou bradu.
Abych se přiznala, tak tohle je docela přes čáru, tohle je přespříliš. Myslím si, že mnoho lidí právě ani nemá tohle rádo. Pokaždé, když se třeba někoho zeptám, jestli se mu líbí špičatá brada, nebo jestli by šli na chirurgické zpevnění brady, tak mi všichni řeknou, že ne, a že jsem blázen, že nad tímhle jenom uvažuji. Proto jsem si řekla, že nejlepší by bylo, kdyby třeba lidé prvně třeba zašli k psychologovi, protože když se člověk necítí dobře, necítí se dobře ve své kůži a připadá si ošklivý, tak to třeba také může být jenom nějaká krátkodobá porucha, že třeba člověk se cítí méně sebevědomý a třeba potřebuje jenom povzbudit. A to hlavně my ženy.