Přestože se na na zahradě o kolonie mšic často starají mravenci, kteří si rádi pochutnávají na cukrové tekutině, kterou tito škůdci vylučují, ve většině případů musí zasáhnout i majitel. Přestože jsou mšice přirozenou součástí ekosystému, ve větším množství představují tito drobní broučci pro všechny rostliny v zahradě velké nebezpečí. Mají rády teplo a tak se objevují v jarních a letních měsících. Mšic jsou stovky druhů, které se liší nejen barvou a velikostí, ale i druhem potravy. Pokud se velmi rozmnoží, napadnou a zdeformují i celé stromy. Které mohou i uhynout. I když ve většině případů přenášejí i virová onemocnění, kvůli kterým je potřeba celou úrodu zlikvidovat, někdy k rozšíření na okolí nenastane.

Velkými pomocníky v boji proti mšicím jsou vedle mravenců i ptáci. Obzvláště sýkorky se řadí mezi úspěšné lovce nejen jich samotných, ale během zimy vyhledají a zničí i jejich vajíčka. K predátorům patří rovněž i hmyz. Pavouci, škvoři, zlatoočka či slunéčka. Která jsou obzvláště výkonná. Jejich larva je schopná zlikvidovat až padesát mšic denně.  Proto je potřeba hlídat, pokud se mšice likvidují chemickými prostředky, aby nebyli vyhubeni i oni. Dalším pomocníkem jsou i pestřenky, které se podobají malým vosám. Protože i ony jsou schopné během letních měsíců spořádat velké množství mšic a zachránit tak zahradní rostlinstvo.

Pokud se přece jenom mšice v zahradě rozmnoží a majitelé se snaží nepoužívat chemické přípravky, pomohou i ty, které se dají vyrobit ze surovin, které mají všichni doma. Snad nejjednodušším a přitom nejúčinnějším je postřik vyrobený z jedlé sody, kterou je nutné pečlivě promíchat s vodou. A aplikovat přímo na mšice alespoň třikrát týdně. A poté opláchnout rostliny čistou vodou. Stejně tak poslouží i česnek. Který se rozmačká a nechá ve vodě vyluhovat po příštího dne. A pomocí rozprašovače aplikuje na postižená místa. Mnozí majitelé zahrad k hubení mšic používají i roztoky z mýdla, oleje, octu a kopřivy. Anebo nasekané listy rebarbory, ze kterých vychlazený odvar udělá rovněž dobrou službu.